Klučovská hora 3.1.2008

03. 01. 2009 | † 16. 03. 2009 | kód autora: dxC

Na první novoroční sobotu Verča naplánovala vycházku na Klučovskou horu. Já jsem se s paničkou přidala až později, kvůli pátečnímu problému ( nejspíš stres z návštěvy nebo přetaženost). Jako vždy jsme bloudily, ale nakonec došly, nafotily fotky a měly dobrý pocit.

DSC03825DSC03899

Pro mě a paničku vše začalo už v pátek, když jsem se škaredě předvedla před návštěvou. Kdybysme to celécshrnuli dohromady, vypadalo by to tak, že jsem nějak nemocná. Nejprve jsem se při příchodu velice milé návštěvy schovala za sedačku, potom udělala dvě nebo tři obrovitánské louže, potom jsem byla duchem nepřítomna a nechtěla jsem předvést co umím, při jejich odchodu jsem udělala další dvě velké louže, aby měla panička co vytírat a potom jsem se ještě vyčůrala venku.Aby toho nebylo málo, po odchodu návštěvy jsem ležela na posteli a panička si mě přišla pohaldit a já jsem zavrčela. Panička z toho byla celá vedle ( ale já jsem se jí spíš lekla nebo nevím no ), musela všechno odvolat, že nepůjde a bylo jí to strašně líto.

Ráno jsem jí dala na jevo, že mi nic není tím, že jsem vzala žlutou pískací kačenku od Verči a pískala jsem s ní po celém domě. Do střešních oken svítilo sluníčko a paničku všechno strašně štvalo. Nakonec se rozhoupala a zavolala holkám, s těmy se domluvila a poprosila páníčka, aby ji odvezl. Mamka paničky nachystala svačinu, čaj do termosky a už jsme byly nastartovaní u vchodu. Já jsem vše tušila, tak jsem lítala a pískala a dávala na jevo, že se strašně těším. když už se tatínek paničky blížil ze schodů dolů. Zeptal se bratra paničky, jestli jde taky. Odpověd byla ,,ano". Takže jsme čekaly další čtvrt hodinu než paničky bráška vstane od počítače. Vše do sebe nádherně zapadalo, protože holky mezitím v lese bloudily a nenašly nejvyšší bod Klučova . Konečně vyjíždíme. Panička si zase zavolala a domluvila sraz. Zrovna když jsme přijížděly, holky ycházely z lesa. Seznámila jsem se tu také s čivavou Bobíkem a údajně krisaříkem Peggy. Bobík byl opravdu proti borderkám, tak po mně vyjíždel a po Casey taky.

DSC03848DSC03853

....nepise.cz/img/ariel/5800.jpg">

Vše bylo opravdu zmrzlé, holky za sebou měly velký kus cesty a jedno zabloudění. Udělaly jsme společnou fotku a šly směr Klučov, který byl hned pod polem. Verča pracuje v cukrárně, tak chtěla navštívit svoji kolegyni, kterou jsme ve vesnici ( Klučov ), která má 70 domečků, hledaly skoro hodinu. Řešily jsme kde je sever, ale zrovna bylo dvanáct a panička už od 1. třídy nechápe, jak se to potom dá poznat, když je slunce nad námi. Vše jsme měly poznat podle kouskou obrázku, který Verča vytiskla na internetu. Hledaly jsme dům s číslem popisným 54. Ale domky jsou všeljak poházené, tak jsme tedy bloudily. Potom jsme došly k mapě regionu a hledaly kam dál. Měly jsme jít, spíše obejít vesnici Lipník, jeden ukazatel ukazoval ← a druhý zase →. Po vytahnutí svačin Verča vykřikla: ,,hele dům 54 !" a my jsme se začaly radovat. Paní nám poradila a my šly po cestě, kde Verča zase fotila. Vyfotila si Ariel, jak si nese vodítko a má strašnou radost ( usoudila Verča na rajčeti.net ). Tak vám sem tu fotku taky přidám, ať máte nějakou představu.

DSC03860DSC03861

Došly jsme ke skládce Petrůvky a panička to poznala . Byl tam les a ten byl z jedné půlky namrzlý a z druhé ne. Nechápu.

DSC03876

Šly jsme lesem a panička se strašně bála prasat, ikdyž tam žádná nebyla. Vše co zašustilo, toho se lekla. Tak jsme šly a šly a šly až jsme došly k další ŽLUTÉ značce. Šly jsme od značky ke značce a panička pořád, celou cestu lesem, přemýšlela, co by dělala, kdyby tam vyběhlo prase. Dospěla k závěru, že by vylezla na strom nebo by se schovala to lesní stromečkové školky. Vyšly jsme úplně jinde než jsme měly a Verča byla naštvaná, protože chtěla jít podle mapy, ale nebyla naštvaná na nás. To ne. Přešly jsme státní silnici mezi Jaroměřicemi a Třebíčí a dostaly jsme se do Slavic. Tam jsme nafotily fotky na velké betonové kostce vyšší než páníčci ( nebyla to žádá socha, ale nejspíš hranaté potrubí. Zase jsme šly po cestě, Jessie pokulhávala a já jsem si s ní chtěla pořád hrát.Nakonec jsem si hrála s Casey a byl z toho černobílý chumel. Už jsme byly v osadě zahrad a chatiček a já jsem prolézala vodní škarpou a panička mi říkla tunel a já lezla těmi trubkami co jsou pod mostkem ve škarpě. Pak jsme vlezla do jedná a ta neměla konec, vedla do kanálu. Paničce zatrnulo, že tam spadnu a že mě nebudou moci vylovit. Volala na mě. Roura byla dostatečně široká a otočila jsem se. Paničce se ohromně ulevilo a už mě do žádné nepustila. Došly jsme k Poliklinice a odtud mě a Peťu s Casey odvezl její tatínek Nisanem . Jela jsme v cizím autě s Casey sama v kufru. Hodný Petin tatínek nás dovezl až do ulice a mmy šly domů. Vrátily jsme se asi o půl čtvrté ( nebo páté ? ). Moc se nám to líbylo a chcem jít zas .

Hodnocení: / 5

Foto: http://jesska.rajce.idnes.cz/Trek_na_Klucovskou_horu_cca_21_km/


Zobrazit další články tohoto autora

Související články

Copyright © 2008-2018 Hups.cz. Všechna práva vyhrazena.